Chci všechno dělat správně.
Taky to tak máte? Je to teda makačka. Ale ne větší než finální rozhoupání se k rozhodnutí: „Už ale fakt začnu cvičit.“ O tom ale jindy. Když jsem konečně dovlekla své dlouho opomíjené tělo do žižkovského old-school gymu a zásadní otázkou stejně bylo, co na sebe.
Polyesterové legíny v tzv. kaselské hnědi z posledního záchvěvu sportovního odhodlání byly jasná volba. Už nějakou dobu se nejdřív koukám, co mám doma. Pryč jsou časy, kdy jsem na prvním místě kupovala „výzbroj a výstroj“ a pak to teprve chtěla rozjet. Většinou se to stejně nerozjelo a sportovní vybavení smutně leželo na dně skříně.
Tohle září se na moje historické legíny usmálo štěstí. Oprášila jsem je, seděly fajně a všechny zúčastněné strany byly happy. A pak mi to při cvičení najednou začalo zas šrotovat. Jsou polyesterové legíny ta správná volba na cvičení? Necvičím a nepotím se náhodou prostě v ropě? A co ta sportovní podprsenka? Co citlivá kůže na většinou skrytých partiích yvstavená v podstatě plastu?
Na misi za seriózními informacemi :
Odstartovala jsem hledání ve virtuálnu: článek v The Guardian popisuje zjištění výzkumníků z University of Birmingham: pot obsahuje olej, a tak jeho lipofilní povaha napomáhá rozpuštění chemikálií z plastů – a z čeho jsou moje legíny, vzpomenete si? Alden Wicker na Ecocult.com píše: “Oklamali nás, během posledních několika desetiletí jsme totiž byli přesvědčování, že pro dobrý výkon ve sportu a skvělý trénink musíme nosit syntetické materiály.” Někteří textilní výzkumníci i vysvětlují, proč v syntetických tkaninách zapácháme více než v přírodních: přírodní vlákna jako bavlna nebo vlna absorbují pot a bakterie způsobující zápach a uzavřou je uvnitř vláken. Polyester naopak odpuzuje vodu, a tak stěží odstraňuje pachy při praní.
Další věc, na kterou bychom neměli zapomínat jsou mikročástice a mikroplasty. Mikročástice ze syntetických materiálů mohou vyvolávat zánětlivé reakce, poškozovat buňky a snižovat jejich detoxikační schopnosti. A samozřejmě víme, co se při praní dostává do vody a putuje skrz vodovodní systém, až nakonec kontaminuje celé prostředí.
Proč milujeme syntetiku?
Co kromě pružnosti na syntetickém sportovním oblečení vidíme? Jednoznačně design, relativní trvanlivost a okamžitá podpora – prostě legíny vám hned udělají pevnější zadek, než ve skutečnosti máme, a to ještě než vkročíte do fitka. To vám lněné kalhoty fakt nedarují, nechají vaše stehna rozkydnout hned, jak je někam položíte.
Možná jste slyšeli o vlastnostech konopí, český výrobce Bohempia svého času vyráběl i trika a mikiny. Je termoregulační, environmentálně víc friendly než bavlna a rozhodně méně toxické, než polyamid. Tak proč nevidíme ve fitku víc konopí nebo alespoň bavlněných trik a tepláků? Odpověď je na snadě a střílím se do jí do vlastní nohy: „prostě to vypadá líp“ říká jedna část mě a s úsměvem a založenýma rukama čeká, jak s tím naložím.
Zbývá otázka, jestli „vypadat dobře za každou cenu“ patří do mého “dělat všechno správně”? A na to si pak každý můžeme odpovědět sami, klidně v klídku a sami pro sebe..
No ale co se dá zkusit jinak každopádně:
Jak to třeba dělat:
Ecocult : sledujte tento web, kde najdete články a odkazy na studie zabývající se toxicitou nejen syntetických materiálů.
Alden Wicker: americká novinářka napsla knihu To Dye for mapující tixické látke v textiliích
Goodonyouapp: aplikace
Influencers, kromě instagramu swapprague sledujte i greenfluencery Natalii Pažickou a další
A co vy? Jak zacházíte se syntetikou při cvičení a co preferujete? Podělte se s námi.
